Prvňáčci jsou poprvé ve škole a paní učitelka se ptá: „Děti, kolik je 1+2?“ Dlouho se nikdo nehlásí. „Děti, nemusíte se stydět se přihlásit.“ Chvíli zase nic, ale pak se přihlásí Anička: „Prosím, nevím, kolik je 1+2, ale je to stejně jako 2+1. Sčítání je u reálných čísel komutativní.“

Dívka přijde ze školy a v žákovské má poznámku: „Je drzá a neustále vyrušuje“. Otec odepíše: „To má po matce. Zmlátil jsem je obě.“

Přijede školní autobus na zastávku, otevře děti a děti se začnou hrnout dovnitř. Perou se tu bílé děti s černochama, kdo bude sedět vepředu.
˝Ale děti,˝ řekne řidič.
˝Chovejte se jako dospělí… Myslete si třeba, že jste všichni modrý… Tak a teď ty světle modrý dopředu…˝

Ve zvláštní škole se vyučuje Matematika. Paní učitelka se ptá: “Kolik je 3*3?” Janička povídá: “1000″. Paní učitelka na to: “Ne!” Pepiček povídá: “úterý”, “Taky Ne!” Honzik říká: “9″, “Ano správně!” A teď řekni celé třídě, jak si na to přišel? Honzik: “1000-úterý=9″.

Pepíček vylil ve škole mléko a paní učitelka mu říká: “Pepíčku, co by udělala maminka, kdybys to mléko vylil doma?” “Vzala by hadru a blbě nekecala!”

Paní učitelka se ptá dětí co doma jí. Přihlásí se Maruška a říká: “My doma jíme zeleninu.” “Přihlásí se Evička a říká: “My doma jíme sýry.” “Přihlásí se Pepíček a řiká: “My doma jíme světlo!” “Ale Pepíčku světlo se přece nejí!” “Tak poslouchejte, když jsem šel jednou spát tak maminka řekla tatínkovi: Jardo zhasni to světlo a strč mi ho do huby!”

Pepíček se ve škole chlubí učitelce, že jeho sestra má žloutenku. Učitelka ho pošle domů, aby to děti nedostaly. Za týden ho potká a ptá se. “Tak co, Pepíčku, jak se daří sestře?” “Jó, to já nevím, paní učitelko. To víte, než sem dojde z Austrálie další dopis, tak to chvíli potrvá.”

Ve čtyři hodiny ráno zvoní telefon u profesora. Profesor zdvihne sluchátko a tam sa ozve: - “Spíš?” - “Spím”, odpovídá ospalý profesor. - “A my se, kurva, ještě učíme !!!!!!”

Skolni vylet je na exkurzi v jeskynich, pani ucitelka vysvetluje detem, jak vznikaji krapniky a kde se v jeskynich bere voda. Najednou se zepta: “Deti, vidite - tam nahore, copak to tam visi za ptaka?” - Pepicek na to odpovi: ” Mno, nevim, jestli visi opravdu za ptaka, ale podle mne je to netopyr.”

Pepíček Vyklouz byl v hodině drzý, proto mu učitelka řekla, že zůstane po škole. Když sedí Pepíček odpoledne v lavici sám ve třídě, pošle ho učitelka do svého kabinetu pro slovní úlohy. Když se Pepíček vrací učitelku tam nachytá in flagranty s ředitelem. V tu chvíli učitelka vykřikne: “Vyklouz!” a ředitel na to: “Nene, je tam až po kořen!”

Přijde Pepíček ze školy a povídá tatínkovi že dostal pětku z matiky. “Jak to?” ptá se podrážděně otec. “Nejdříve se mě učitelka zeptala, kolik je 3 x 2. A já jí povídám že 6,” říká Pepíček. “No to je správně,” na to tatík. “A pak se mě zeptala, kolik je 2 x 3,” povídá Pepíček. “Jakej je v tom kurva rozdíl?” rozčíli se tatík. “Přesně to jsem řekl,” na to Pepíček.

S jakým “i” napíšeš větu “Ženy si hrál* a muži šl* potom domů.”, ptá se učitelka Pepíčka. Pepíček: “Ženy si hrály s tvrdým a muži šli potom domů s měkkým!”

Učitelka nakreslila na tabuli jablko a ptá se dětí: Co jsem to nakreslila? Přihlásí se Pepíček: Prdel. Učitelka se rozplakala a vyběhla ze třídy. Za chvíli do učebny vkročí ředitel a křičí: Proč jste učitelku dohnali k slzám? A proč je na tabuli nakreslená ta prdel?

“Tak zkus hádat Pepíčku kolik je mi let” říká pan učitel. “Auto má čtyři kola, dům naproti je velký, pes dělá haf haf.” Pepíček se zamyslí a řekne 44 let. “No výborně” říká pan učitel “jak si na to přišel?” “Mýmu bráchovi je 22 let a táta o něm říká, že je napůl debil.”

Paní učitelka vypráví dětem: “Jan Neruda se rád díval na hvězdičky, no a potom napsal Písně kosmické. Znáte jeho další díla? “Sím”, hlásí se Jiříček, “Jan Neruda velice miloval Karolínu Světlou …, a když pak umřela, napsal Kam s ním?”