Ptají se lorda, jak přišel ke svému bohatství a on vypráví: “Když jsem připlul do Státu, tak jsem měl 20c, koupil jsem tedy za ně jedno jablko, vyleštil jej a prodal za 60c, za ně jsem koupil 3 jablka, vyleštil a prodal je za 1,80 dolaru. A tak to šlo dál a dál, den za dnem, až mi umřel strýc a odkázal mi 20 mld. dolarů.”
Přijede David Copperfield na hranice a tam ho kontrolují celníci. Jeden z nich se ho zeptá: “A nemohl byste nám předvést nějaké kouzlo?” “Ale ovšemže mohl.” Copperfield mávne rukama nad šálkem kávy a najednou celý šálek i s lžičkou a podšálkem zmizí. Celníci na to koukají a jeden z nich říká: “A to je všechno?” “Ano.” “Tak hele, teď koukej ty: Vidíš tam venku ty tři kamióny plný lihu?” “Vidím.” Celník vezme do ruky razítko, třikrát ho orazí do papíru a povídá: “Tak a teď je v nich hrášek!”
Baví se dvě duše v ráji: “Jaká byla poslední věta, kterou jsi slyšel na zemi?”
“Byl to hlas mé ženy.”
“A co říkala?”
“Když mě na chvíli pustíš k volantu, budeš úplný anděl.”
Jde policajt okolo hospody a tam uvidí takový dva týpky,jak močej u stromu a zařve : “Zastrčit, přestat!”, tak oni zastrčej a když policajt odejde tak ten druhej týpek říká tomu prvnímu : “Já jsem toho poldu ale přelstil!” A ten první řiká : “Jakto?” A on odpoví : “Já jsem zastrčil,ale nepřestal!!”
Sebevrah stojí na Nuselském mostě a rozmýšlí se, jestli skočit dolů. Se skřípěním brzd u něj zastaví taxikář a ptá se: “Nechcete hodit do Nuslí?”
„Bee, bee, bee“, brečí Pepíček“
Tatínek mi utopil kočičku“
„No to je ale zlobivej tatínek, to se nedělá, viď“
“To ne, já jsem si ji chtěl utopit sám.“
Celníkova zena je v posteli s milencem, v tom zarachotí zámek, manžel se nečekaně vrací. Tak milenec zajede pod postel. Celník pojme podezřeni a začne prohledávat byt
. Otevře skříň, vysypou se kartony cigaret. “Tady je to v pořádku,” brumla si. Nakoukne do peřiňáku, tam je par lahvi whisky. “Peřiňák je taky v pořádku, kde by tak mohl byt?” Z pod postele se vystrčí ruka se stomarkovkou. Celník ji shrábne do kapsy a brumla si: “Pod postel už jsem se taky díval…”
Stojí v parku dvě sochy naproti sobě.Stojí 1 rok, 2, 3…….a přiletí za nimi anděl a povídá: “Když tady tak dlouho stojíte, dám vám pro radost půl hodiny lidského života. Můžete si dělat, co chcete.” Sochy obživnou, mrknou na sebe a už upalujou do křoví. Po chvíli se ozývají různé zvuky, pochychtávání a za čtvrt hodiny celé šťastné vylezou. Anděl jim říká: “Ještě máte čtvrt hodiny, můžete jít znovu. Tak sochy jdou znovu a ta jedna povídá: “Ale teď to uděláme obráceně, ty budeš držet holuba a já se na něj vyseru.”






Jak si blondýnka zlomila nohu při hrabání listí?